Zapečetěná kniha: svitky Izaiáš a Daniel

(Následující text je překladem anglického článku, jehož originál najdete zde.)

Milí členové Sinčchondži,

vaše hnutí věří, že Izaiáš od Boha obdržel svitek, který byl ale Bohem zapečetěný. Nemohl ho tak přečíst či pochopit ani izraelský národ, ani tehdejší náboženští vůdci (Iz 29,11–12).

Dále Sinčchondži tvrdí, že Bůh zapečetil i proroctví v knize Daniel (Da 12,4).

Jediný, kdo mohl proroctví Starého zákona otevřít, byl v době svého působení na Zemi Ježíš. Až do jeho příchodu zůstávala zapečetěná. Podle Sinčchondži dnes platí to samé i pro proroctví Nového zákona. Jsou zapečetěná, dokud nepřijde apokalyptický vůdce, a proto jim dnes žádný křesťanský vůdce nemůže porozumět.

Poselství Sinčchondži je, že v dnešní době jedině apokalyptický vůdce – pan Lee – dokáže proroctví Nového zákona otevřít. Připojit se k němu a naslouchat mu je proto naprosto zásadní.

V čem je však tento model zapečetěných proroctví problematický?

Zaprvé: k takovému tvrzení musíme přistupovat obezřetně, protože stejnou věc hlásali i jiní vůdci, kteří měli vidění z nadpřirozeného světa. V apokalyptických skupinách to není nic nového. Apokalyptičtí proroci, apoštolové nebo duchovní tvrdí, že jim Bůh vyjevil to, co bylo zapečetěno, a sdělil jim nové informace o konci světa.

Nebezpečí tkví v tom, že tito vůdci takto ospravedlňují fakt, že do Bible přidávají nebo z ní ubírají významy. Mění proroctví („skryté změny“) nebo je dávají do souvislostí, které Bible sama o sobě neučí.

Když tedy na podobná tvrzení duchovních narazíme, měli bychom zpozornět.

Zadruhé: z představy o zapečetěnosti vyplývá problém, jemuž se říká „interpretace kruhem“. Nastává ve chvíli, kdy vůdce interpretuje „skryté“ verše o své vlastní autoritě nebo svém vlastním učení. Například když smysl výrazu „ten, který vítězí“ vykládá ten, který vítězí. Nebo když pan Lee je tím, kdo vysvětluje, že postava apoštola Jana má být pan Lee.

Argumentace kruhem si můžeme všimnout i ve způsobu, jakým členové Sinčchondži kladou otázky. Jeden člen SCJ jednou řekl: „Pokud dnes nenajdeme postavu apoštola Jana, kdo jiný ji zosobní?“ Tato osoba si však neuvědomila, že tím, kdo interpretuje postavu apoštola Jana jako předobraz apokalyptického vůdce, je samotné hnutí Sinčchondži.

To znamená, že mnohé klíčové výklady a tvrzení této skupiny pocházejí od jejího vůdce a ne z Bible.

Zatřetí: tento model je nepřesný. Proč?

To, že mnohá starozákonní proroctví vysvětlil Ježíš, který je Mesiáš (např. Lk 4,21, Lk 24,27), ještě neznamená, že apokalyptičtí vůdci jsou na stejné úrovni. Nezískali tím automaticky od Boha ty stejné kompetence.

Apokalyptičtí vůdci věří, že jejich slovo má stejnou váhu jako slovo Ježíše Krista nebo apoštolů, protože obdrželi informace z nadpřirozených zdrojů. Tato rovnice je však neplatná.

Začtvrté: tento model je nepravdivý, protože mnohá proroctví z Daniela a Izaiáše byla pochopitelná (i když byla „zapečetěná“). Jinými slovy, nebyla zapečetěná v tom smyslu, že by nebylo možné z nich porozumět ničemu. Příkladem jsou některé symboly z proroctví, jejichž smysl vysvětlili Danielovi andělé (Da 7,17, 8,20–22). Židé také chápali, že většina Danielovy 11. kapitoly se naplnila ještě před Kristovým příchodem (viz spisy Flavia Josefa).

Ne všechna Izaiášova a Danielova proroctví byla zapečetěná v tom smyslu, že by se v nich nic nedalo pochopit.

Podobně Bůh, když řekl Izaiášovi, že nikdo neslyší ani nechápe jeho slova, poukazoval na duchovní úpadek Izraele (viz verš Iz 29,13 a těsně předcházející kontext celého svitku). Neboli tato proroctví byla částečně uzavřena proto, že se Izaiášovi současníci tak moc vzdálili od Boha.

Ježíš jako důvod, proč jeho současníci nerozumí jemu, uvádí to samé – problém zatvrzelého a bezbožného srdce (Mt 15,8–9). Stejnou myšlenku pak najdeme i na konci knihy Daniel: svévolníci nebudou rozumět, ale spravedliví ano (Da 12,9–10).

Spravedliví alespoň něco z proroctví pochopí. Ne všechno v nich je tedy skryté. Kdyby bylo, nemohli bychom si být jistí, že se proroctví naplnila.

Například v Mt 24,15 Ježíš cituje Danielovo proroctví, které hovoří o znesvěcující ohavnosti. Bezprostředně poté následuje věta „kdo čteš, rozuměj“. Ta napovídá, že čtenář mohl pochopit, co Bůh Danielovi o znesvěcení říkal.

Zapáté: jestliže apokalyptická hnutí a jejich vůdci tvrdí, že Bible je „zavřená“ kniha, nedají se biblické texty použít jako protiargumenty.

Teorie, kterou apokalyptičtí vůdci hlásají, zní, že by všichni měli své výklady ověřovat v Bibli. V praxi ale vůdci znemožňují jakoukoli argumentaci, protože křesťané podle nich mají přístup pouze k „zavřené“ knize. Takže všechny myšlenky, které ostatní křesťané v Bibli vnímají a jimž věří, jsou nespolehlivé.

Zašesté, což se úzce dotýká předchozího bodu: hnutí Sinčchondži využívá představu o zapečetěnosti proroctví k tomu, že mění verše, které nám Bůh dal jako přípravu na konec světa – významy k nim přidává i je z nich ubírá.

Než vzniklo Sinčchondži, věděli i ti nejprostší křesťané, kteří jinak o eschatologii (nauce o posledních věcech) mnoho netušili, že na některé myšlenky klade Bůh zvláštní důraz. Byla to představa, že existuje vládce světa, že se Mesiáš otevřeně vrátí, že na Zemi nastane skutečný poslední soud, že křesťané budou zabíjeni a pronásledováni světskou mocí, představa o důležitosti Jeruzaléma a Izraele a o Kristově triumfu nad říší ďábla.

Jak se lidé pod vedením SCJ postupně vzdělávají nebo se stávají členy, přestávají v tyto důležité myšlenky věřit a nastává problém. Tyto myšlenky totiž vycházejí z jasně pochopitelných úryvků v Písmu, kterým rozumí všichni křesťané.

Toto všeho můžeme rozpoznat a identifikovat v tom, co apokalyptické skupiny o Bibli hlásají – totiž že Bible byla křesťanskému světu uzavřená, dokud se neobjevil vůdce jejich hnutí.

Tento text je překladem anglického článku z webu Shinchonjiandthebible.blogspot.com – Christian Analysis of Shincheonji’s Movement. Originál najdete zde. Za překlad děkujeme Apolence.